Jednání Asociace děkanů přírodovědných fakult, Přírodovědecká fakulta Univerzity Hradec Králové, 11. a 1. 12. 2023

Přítomni: prof. Kašparovský, prof. Kozák, doc. Kříž, doc. Kubala, doc. Železný, doc. Rokyta, prof. Vácha, doc. Varady, prof. Zima, dr. Václavíková.

Hosté: prof. Kuča, doc. Trojovský

Předseda asociace prof. Kašparovský přivítal přítomné členy asociace a hosty a omluvil z jednání ministra školství, mládeže a tělovýchovy doc. Mikuláše Beka.

Informoval o plánovaném založení skupiny WhatsApp pro snadnější a rychlejší komunikaci v rámci Asociace.

Diskutovalo se o nedostatku učitelů přírodovědných oborů na základních i středních školách, požadujeme po MŠMT aktivitu, neboť to je objednavatelem a příjemcem absolventů. Podle informací z MŠMT pravděpodobně neexistuje relevantní informace o skutečnostech, kolik učitelů potřebujeme. Bylo by vhodné zřídit centrální databázi na úrovni MŠMT. Největší nedostatek učitelů je v Čechách, hlavně v Ústeckém, Karlovarském a Středočeském kraji. Ve Středočeském kraji je dle šetření školní inspekce výuka zajišťována 15-20 procenty neaprobovanými učiteli. Bylo by dobré, aby si MŠMT udělalo přehled o zajišťované výuce a na základě výsledku provedli poptávku. Např. na Univerzitě obrany školí pro armádu tolik studentů, kolik armáda potřebuje. Podobně by mělo být i u vzdělávání budoucích učitelů.

Diskutovalo se o profesích, které stát potřebuje pro zajištění kritické infrastruktury. V zásadě by bylo možné provést přímé intervence několika způsoby.

Pro vzdělávání budoucích učitelů více využít ukazatele P, zapojit do procesu doktorandy, kterým by se nabídla možnost DPS. V rámci P by se poté započítali nejen studenti prezenční formy studia, ale všichni studenti. MŠMT by tak zaplatilo jakéhokoliv budoucího absolventa učitelství bez ohledu na studijní cestu. To by pomohlo mít variabilnější cesty k učitelství. Otázkou zůstává, pokud bude mít absolvent získanou odbornou kvalifikaci na neučitelském oboru a poté získá kvalifikaci pedagogickou na jiné fakultě/škole, komu a jak se budou počítat tito absolventi. Bylo by dobré, aby nedostatkové aprobace měly větší dotaci na absolventa.

Rámcové požadavky na učitelská studia byly pozastaveny, nebyly projednány s reprezentacemi RVŠ a ČKR, nebyl tak naplněn zákon o VŠ. Diskutovalo se o požadavku MŠMT o navýšení pedagogických praxí, u nich je nutno posílit rozpočet VŠ. Do budoucna by mělo být řešeno vydáním kariérního řádu pro učitele v regionálním školství. Součástí by mělo být získávání další kvalifikace učitelů, jak je tomu například u lékařů, na což by se vázaly platy učitelů v regionálním školství. Kvalifikace by mohla nahradit zatím zavedou délku praxe pro určení mzdy učitelů v regionálním školství.

MŠMT v souvislosti s plánovaným nárůstem prostředků pro VŠ pro rok 2025 plánuje přepočítat financované studenty tzv. parametr A. MŠMT plánuje při těchto přepočtech zastropovat některé vysoce navštěvované obory, které ovšem nejsou pro infrastrukturu státu nezbytné, například některé společenskovědní obory. Jde o to, aby se neomezovaly prostředky pro technické či přírodovědné vzdělávání. Je nutné udržet počty absolventů na přírodovědných oborech, neboť jsou strategické z hlediska fungování státu.

Řešila se otázka, zda by studenti neměli platit poplatky, pokud studují více oborů najednou. Pokud studují souběžně např. dva bakalářské obory na dvou fakultách, vždy se proplácí pouze jeden. Dále se diskutovala problematika studentů, kteří překročí standardní dobu studia zvětšenou o jeden rok. Diskutováno bylo také zaměření na kvalitu studentů, nikoliv na kvantitu.

Diskutovalo se o nezájmu studovat přírodovědné obory, protože studijní programy obsahují matematiku. Některé fakulty pořádají vyrovnávací kurzy matematiky, aby uchazeči získali znalosti matematiky na požadované úrovni. Např. o fyziky je velký zájem v průmyslu, tam získávají výhodnější pozici, než kdyby se stali učiteli. Učitelů fyziky tak máme nedostatek, potřebujeme je rekvalifikovat.

Diskutovalo se o mzdách a tarifech učitelů. Na některých vysokých školách jsou tarify rozkolísané, srovnání tarifů by měla řešit jednorázová intervence do ukazatele F. Dále se diskutovalo o rozdělení finančních prostředků tohoto ukazatele. Oprávněným žadatelem bude pouze ta škola, která má jednotný tarif. Pakliže nemá škola jednotný tarif, získá pouze 75 % alokované částky. K získání doplatku musí do září jednotný tarif zavést. Podmínkou bude, že musí rektor do určité doby doložit, jakým způsobem tyto dodatečně přidělené prostředky využil. Podmínky využití finančních prostředků mohou být dost problematické, je na zvážení, zda těch 800 mil. Kč stojí za to.

Jelikož některé VŠ nemají a nebudou mít na platy, má spousta zaměstnanců ještě soukromou praxi. Poté jsou znevýhodnění ti, kteří pracují pouze pro univerzitu a nemají žádné soukromé aktivity.

Diskutovala se problematiku u Ph.D. studentů, konkrétně jejich příjem, zda zaměstnání či stipendium a jak postupovat v případě, že student pracuje na pracovišti mimo VŠ, např. na AV, jak započítávat příjem z akademie. Návrh je, aby se započítal příjem studentů z jakékoliv instituce, pokud souvisí s řešením jejich dizertační práce. Podmínkou bude, že rektor musí do určité doby doložit, jakým způsobem tyto dodatečně přidělené prostředky využil. Tato problematika je legislativně nedostatečně ukotvena. Diskutovalo se o pozměňovacím návrhu k současné novele VŠ zákona, aby nově bylo možné zahrnovat do výpočtu i příjem studenta na školících pracovištích mimo VŠ, minimálně alespoň z institucí, které spolupracující na uskutečňování doktorského programu podle §81 zákona 111/1998 Sb. o vysokých školách.

MŠMT plánuje i změny v parametru K, vyřazení/nahrazení parametrů, které už nelze relevantně získat například vědecký výkon počítat dle dělení DKRVO, nestihne se na rok 2024

Na MŠMT je zřízena pracovní skupina, která má diskutovat nastavení hodnocení v roce 2025 dle metodiky M17+ pro dělení DKRVO. Návrh je, aby byl MEP, který bude hodnotit celý klastr univerzit. Připravuje se školení a příručka pro MEPy. V této chvíli se pracuje na studii proveditelnosti takového systému hodnocení. MŠMT plánuje dokončit hodnocení v roce 2025 až v průběhu roku 2026, což je pro VŠ pozdě. Diskutuje se váha jednotlivých modulů zatím je plánováno M1+M2 a M3+M4+M5 nastavit na 50 na 50.

Řešila se otázka vyváženého zastoupení jednotlivých pohlaví v přírodovědných oborech a jak k tomu racionálně přistoupit. Zazněla informace, že na ZČU mají zřízený FUK (Feministický univerzitní kroužek).

Byla diskutována nominace do národního metodického kabinetu, závěr je, že každý z fakult půjde cestou přes své univerzity

V rámci podpory Fotografického atlas rostlin budou jednotlivý děkani kontaktování přípravným týmem a bude s nimi projednána možnost podpory.

Příští zasedání Asociace děkanů přírodovědných fakult se bude konat na přelomu května a června v Ústí nad Labem. Návrh termínů 30.-31.5. případně 6.-7. 6. 2024.